Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zapsaného spolku
(dále jen „spolek“)
(1) Název spolku zní „Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zapsaný spolek“; do němčiny se název překládá „Sudetendeutsche Landsmannschaft in Böhmen, Mähren und Schlesien,“ do angličtiny „Sudeten German Homeland Association in Bohemia, Moravia and Silesia“ a do francouzštiny „Association des compatriotes allemands des Sudètes en Bohême, Moravie et Silésie.“
(2) Sídlo spolku je na adrese Bratří Nejedlých 335, CZ-26753 Žebrák, Česká republika.
(1) Spolek je dobrovolný, nezávislý, sdružující členy na základě společného zájmu a přesvědčení.
(2) Spolek je právnickou osobou vzniklou podle ustanovení §§ 214–302 občanského zákoníku.
(1) Základním cílem činnosti spolku je podpora porozumění mezi národy, s důrazem na porozumění mezi Čechy a Němci.
(2) Členové spolku sdílejí přesvědčení, že soužití českého a německého ethnika na území Čech a Moravy, jež trvalo stovky let, bylo pro oba národy obohacujícím a jeho odkazu se nelze odříkat nebo se ho vzdát jen v důsledku událostí posledních 100 let.
(3) Spolek odmítá násilí a vystupuje proti jakékoli formě diskriminace na základě ethnického původu nebo jazyka, zejména odsuzuje vyhnání, genocidium a ethnické čistky, k nimž došlo po druhé světové válce na území střední a východní Evropy.
(4) Spolek pokládá osoby, jež se v předchozím odstavci popsaného jednání dopustily, jakkoli se na něm podílely nebo k němu daly podnět, za válečné zločince, kteří měli být postaveni před soud. Spolek proto odmítá a odsuzuje zákon č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, a pokládá ho za legalisaci zjevného bezpráví.
(5) Stejně tak spolek považuje za projev bezpráví ty z dekretů presidenta republiky, jež se staly právním základem pro zločiny popsané v odstavci 3 shora, zejména dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, dekret presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekret presidenta republiky č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, ústavní dekret presidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, dekret presidenta republiky č. 71/1945 Sb., o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, a dekret presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
(6) Spolek je přesvědčen, že shora uvedené dekrety presidenta republiky, stejně jako některé další právní předpisy, by měly být zrušeny, tak aby aspoň pro futuro přestaly tvořit součást právního řádu České republiky, neboť se neslučují s těmi principy, k nimž se Česká republika přihlásila ratifikací mezinárodních úmluv o lidských právech, a jsou v naprostém rozporu se zásadami respektovanými Evropskou unií, k níž Česká republika přistoupila, stejně jako s jejím vlastním ústavním řádem.
(7) Spolek uznává právo osob, jež se staly obětí zločinů popsaných v odstavci 3 shora, na náhradu škody a na satisfakci za nemajetkovou újmu, kterou utrpěly, na to, aby bylo jim nebo jejich dědicům obnoveno vlastnické právo k neprávem konfiskovanému majetku a aby jim, budou-li mít o to zájem, bylo uděleno státní občanství České republiky. Rovněž by mělo být umožněno získat české občanství potomkům a životním partnerům takto postižených osob.
(8) Jakkoli si spolek uvědomuje, že úplná náprava historických křivd je z principu nemožná, zároveň je přesvědčen, že tak jako německý národ učinil vše, co bylo v jeho silách, aby se vyrovnal s dědictvím nacismu, aby následky jeho zločinů zmírnil nebo tam, kde to bylo možné, napravil, a aby zabránil jejich opakování, musí se i český národ vyrovnat s dědictvím zločinu vyhnání sudetských Němců. Bude to ku prospěchu obou národů a napomůže to zařazení České republiky mezi evropské země, které respektují ty civilisační a kulturní hodnoty a ctí ty zásady, jež tvoří základ tisícileté západní civilisace.
(9) Spolek se hlásí k cílům prosazovaným spolkem Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V., se sídlem na adrese Hochstraße 8, D-81669 München, Německo, spolkem Sudetendeutsche Landsmannschaft in Österreich (SLÖ), se sídlem na adrese Steingasse 25, A-1030 Wien, Rakousko, Sdružením Ackermann-Gemeinde, se sídlem na adrese Vyšehradská 49, CZ-12800 Praha 2, IČ: 69058211, společností SKS – Informační středisko Praha s. r. o., se sídlem na adrese Tomášská 21/14, CZ-11000 Praha 1, IČ: 26741725, a dalšími českými i zahraničními právnickými osobami založenými k prosazování a podpoře obdobných cílů, jaké sleduje spolek.
(1) Členem spolku se může stát plně svéprávná fysická osoba, která souhlasí se stanovami a cíli spolku. Podmínkou členství není sudetoněmecký původ ani státní občanství České republiky.
(2) O přijetí za člena rozhoduje na základě písemné přihlášky výkonný výbor. Přihláška musí být opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele, musí být podepsána elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nebo musí být žadatelem zaslána do datové schránky spolku. O přihláškách, které tuto podmínku nesplňují, výkonný výbor nerozhoduje, ale vrátí je žadateli k doplnění.
(3) O přihlášce rozhodne výkonný výbor do 30 dnů od jejího doručení a o rozhodnutí k tomu zmocněný člen výkonného výboru písemně vyrozumí žadatele.
(4) Členství vzniká dnem, kdy výkonný výbor rozhodne o přijetí žadatele za člena spolku. Dokladem o vzniku členství je vyrozumění o rozhodnutí výkonného výboru.
(5) Členství zaniká:
a) dnem, kdy je spolku doručeno oznámení člena o vystoupení ze spolku; toto oznámení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem člena, musí být pode psáno elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nebo je musí člen zaslat do datové schránky spolku;
b) úmrtím člena;
c) vyloučením člena rozhodnutím výkonného výboru;
d) zánikem spolku.
(6) Proti rozhodnutí výkonného výboru o vyloučení člena je přípustné odvolání k členské schůzi, jež musí být adresováno spolku a musí být podáno ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení. Odvolání musí být písemné a napadené rozhodnutí je členskou schůzí přezkoumáváno pouze v rozsahu důvodů výslovně v odvolání uvedených. Členská schůze rozhodnutí výkonného výboru potvrdí nebo zruší. Odvolání je pokládáno za žádost podle ustanovení § 241 občanského zákoníku. Do konečného rozhodnutí členské schůze se na člena, který podal včasné odvolání, pohlíží tak, jako kdyby nebyl vyloučen.
(1) Člen spolku má tato práva:
a) podílet se na činnosti spolku a spolkových žup, jsou-li zřízeny;
b) účastnit se členské schůze, hlasovat a volit do orgánů spolku;
c) být volen do orgánů spolku;
d) obracet se na orgány spolku s podněty a stížnostmi a žádat o jejich vyjádření.
(2) Člen spolku je povinen zachovávat při spolkové činnosti vůči ostatním členům i vůči orgánům spolku zdvořilost a jednat s nimi s náležitou úctou. Stejně je člen povinen si počínat i v diskusích na debatních forech provozovaných spolkem nebo spolkovými župami.
(3) Rozhodne-li o tom výkonný výbor, je člen spolku povinen hradit stanoveným způsobem a ve stanovené výši členské příspěvky. Výkonný výbor rozhoduje rovněž o osvobození členů od povinnosti hradit členské příspěvky nebo o povinnosti hradit členské příspěvky ve snížené výši.
(1) Spolek vede seznam svých členů v podobě elektronické kartotheky. Ta obsahuje členské číslo, jméno, příjmení, datum narození a kontaktní údaje člena, a dále elektronickou kopii jeho přihlášky a případného prohlášení o vystoupení ze spolku. Zápisy v kartothece členů a výmazy z ní provádí k tomu zmocněný člen výkonného výboru, který rovněž přiděluje nově přijatým členům členská čísla.
(2) Členská kartotheka je neveřejná a právo nahlížet do ní a žádat o poskytnutí její elektronického snímku k danému dni mají pouze členové výkonného výboru. Právo členů a dalších oprávněných osob žádat potvrzení ve smyslu ustanovení § 236 odst. 2 občanského zákoníku tím není dotčeno.
(3) Výkonný výbor může rozhodnout, že čas od času zveřejní přesný nebo přibližný údaj o počtu členů spolku a základní statistické údaje o nich. Rozsah a podmínky zveřejnění stanoví výkonný výbor, bez jehož usnesení nelze žádné údaje o počtu členů ani statistické údaje o nich zveřejňovat.
(4) Obdobným způsobem jako kartotheka členů je vedena evidence bývalých, čestných a emeritních členů spolku a evidence osob, jejichž přihláška za člena byla výkonným výborem zamítnuta nebo bezúspěšně vrácena k doplnění.
(1) Výkonný výbor může podle svého uvážení rozhodnout o udělení čestného členství ve spolku kterékoli fysické nebo právnické osobě, ať žijící nebo nežijící a existující nebo zaniklé, která se zasloužila o porozumění mezi Čechy a Němci.
(2) S čestným členstvím nejsou spojeny žádné povinnosti a neplynou z něj žádná práva, vyjma práv a povinností čestných, jako např. práva zúčastnit se zasedání členské schůze a práva vystoupit na něm, pokud výkonný výbor o udělení takového práva čestnému členu rozhodne a ten je přijme.
(3) Jednou udělené čestné členství nelze odebrat ani zrušit.
(1) Výkonný výbor může udělit postavení emeritního člena kterémukoli zasloužilému členu spolku, který se z důvodu vysokého věku nebo špatného zdravotního stavu rozhodl ze spolku vystoupit a který s udělením tohoto ocenění souhlasí. Emeritní členství se zpravidla uděluje bezprostředně po vystoupení člena ze spolku, v případech hodných zvláštního zřetele lze tak učinit i později.
(2) Emeritní člen nemá vůči spolku žádné povinnosti, má však právo účastnit se zasedání členské schůze a vystoupit na něm, pokud o to požádá; není však oprávněn na něm hlasovat.
(3) Jednou udělené emeritní členství nelze odebrat ani zrušit, emeritní člen se ho však může vzdát.
Orgány spolku jsou:
– členská schůze,
– výkonný výbor,
– zvláštní výbory a podvýbory, odbory a odborné sekce,
– kontrolní komise,
– rozhodčí komise.
(1) Členská schůze je nejvyšším orgánem spolku.
(2) Účastnit se zasedání členské schůze a hlasovat na něm jsou oprávněni všichni členové spolku.
(3) Zasedání členské schůze svolává výkonný výbor podle potřeby, nejméně však jednou za rok. Výkonný výbor svolá zasedání členskou schůze vždy, když o to požádá nejméně jedna třetina členů spolku. První členskou schůzi svolá výkonný výbor nejpozději do 1 roku od zápisu spolku do veřejného rejstříku.
(4) Členská schůze je považována za svolánu, pokud výkonný výbor rozešle písemné pozvánky všem členům spolku nebo vystaví takovou pozvánku na stanovené adrese na Internetu. Členská schůze musí být svolána nejméně 30 dnů před termínem konání.
(5) Členská schůze zejména:
a) rozhoduje o změnách stanov;
b) jmenuje a odvolává členy výkonného výboru a kontrolní a rozhodčí komise, jsou-li zřízeny;
c) schvaluje zprávu výkonného výboru o činnosti a hospodaření spolku;
d) projednává odvolání člena spolku proti rozhodnutí výkonného výboru o jeho vyloučení;
e) rozhoduje o zrušení spolku;
f) rozhoduje o dalších otázkách, které jí předloží k rozhodnutí výkonný výbor.
(6) O odvolání proti rozhodnutí výkonného výboru o vyloučení člena rozhoduje nejbližší členská schůze svolaná po datu, kdy bylo odvolání člena doručeno spolku. Proti jiným rozhodnutím orgánů spolku než proti rozhodnutí výkonného výboru o vyloučení člena není odvolání ke členské schůzi přípustné. Právo člena obracet se na členskou schůzi se stížnostmi a dalšími podněty tím není dotčeno.
(7) Zasedání členské schůze se koná na území České republiky, a to buď v sídle spolku, v hlavním městě Praze nebo v sídelním místě některé spolkové župy, případně na jiném místě, uzná-li to výkonný výbor za vhodné s ohledem na možnost co největšího počtu členů zúčastnit se zasedání. Členská schůze se může konat i v zahraničí, zpravidla ve Spolkové republice Německo nebo v Rakousku, zejména pokud to odůvodňuje podíl členské základny, který má v těchto státech bydliště.
(8) Zasedání členské schůze je usnášeníschopné, je-li přítomna alespoň polovina všech členů spolku; pokud se tento počet členů nesejde ani 30 minut po ohlášeném začátku jednání členské schůze, je zasedání členské schůze usnášeníschopné, jsou-li přítomni aspoň 3 členové spolku. V opačném případě je zasedání ukončeno a výkonný výbor postupem podle ustanovení § 257 občanského zákoníku svolá náhradní zasedání členské schůze.
(9) Hlasovací právo všech členů spolku je rovné. Hlasuje se veřejně aklamací, nerozhodne-li členská schůze, že hlasování bude tajné.
(10) O změně stanov a o zrušení spolku rozhoduje členská schůze dvoutřetinovou většinou přítomných členů, v ostatních věcech rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů.
(11) Výkonný výbor může rozhodnout, že zasedání členské schůze nebo jeho část bude přístupné veřejnosti.
(12) Ze zasedání členské schůze se pořizuje zápis a výkonný výbor zajistí, aby tento zápis byl do 30 dnů ode dne konání členské schůze vhodnou a dostatečnou formou zpřístupněn všem členům spolku i veřejnosti, a zůstal takto zpřístupněn po dobu nejméně 5 let od konání členské schůze. Vystavení zápisu na pevně stanovené adrese na Internetu se pro účely tohoto odstavce považuje za vhodnou a dostatečnou formu zpřístupnění. Zápisy ze zasedání členských schůzí musí být vedle toho po dobu nejméně 5 let k disposici členům k nahlédnutí v sídle spolku.
(1) Výkonný výbor je výkonným a kolektivním statutárním orgánem spolku. Ze své činnosti je výkonný výbor odpovědný členské schůzi.
(2) Výkonný výbor je tvořen nejméně třemi a nejvýše patnácti členy spolku, jejichž práva jsou rovná. Výkonný výbor volí ze svého středu předsedu a jednoho nebo dva místopředsedy spolku; tato označení se používají pouze navenek a pro jednání výkonného výboru nebo zastupování spolku nemají význam.
(3) Výkonný výbor řídí činnost spolku v období mezi členskými schůzemi.
(4) Způsob a frekvenci zasedání výkonného výboru si výbor stanoví interně, avšak s tím, že k přijetí usnesení výkonného výboru jsou zapotřebí hlasy nejméně dvou jeho členů. Připouští se hlasování výkonného výboru per rollam.
(5) Člen výkonného výboru je jmenován členskou schůzí na dobu 5 let. Členská schůze může člena výkonného výboru odvolat pouze ze závažných důvodů, zejména pro hrubé nebo opakované porušení stanov.
(6) Výkonný výbor zejména:
a) koordinuje činnost spolku;
b) svolává zasedání a náhradní zasedání členské schůze;
c) zpracovává podklady pro rozhodování členské schůze;
d) předkládá členské schůzi zprávu o činnosti a hospodaření spolku;
e) rozhoduje o přijetí za člena spolku;
f) rozhoduje o vyloučení člena ze spolku.
(7) K zajištění činnosti spolku může výkonný výbor zřídit sekretariát a zaměstnávat a propouštět zaměstnance spolku a stanovit jejich plat.
(8) Členové výkonného výboru jsou oprávněni jednat samostatně jménem spolku. Za spolek podepisují tak, že k vytištěnému nebo vypsanému názvu spolku připojí svůj podpis. Jakákoli omezení jednatelského oprávnění členů výkonného výboru jsou nepřípustná.
(1) Výkonný výbor může zřizovat jako své pomocné a poradní orgány stálé, dočasné a příležitostné (ad hoc) zvláštní výbory a podvýbory, odbory a odborné sekce, jejichž členy mohou být jak členové spolku, tak jiné fysické osoby. Výkonný výbor je oprávněn tyto orgány rovněž kdykoli rušit.
(2) Zvláštní výbory a podvýbory, odbory a odborné sekce jsou ze své činnosti odpovědné výkonnému výboru.
(3) Počet a druh zvláštních výborů a podvýborů, odborů a odborných sekcí, náplň jejich činnosti a způsob komunikace s ostatním orgány spolku stanoví výkonný výbor, který rovněž určuje jejich rozpočet a jmenuje a odvolává jejich členy.
(1) Členská schůze může rozhodnout o zřízení kontrolní komise spolku. Je-li kontrolní komise zřízena, členská schůze jmenuje a odvolává její členy. Členská schůze může rovněž kontrolní komisi kdykoli zrušit.
(2) Kontrolní komise je tvořena nejméně třemi a nejvýše sedmi členy spolku. Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s jakoukoli jinou funkcí ve spolku.
(3) Pravomoci a oprávnění kontrolní komise určují ustanovení §§ 262–264 občanského zákoníku. Kontrolní komise může pro svou činnost v rámci těchto pravidel vydat spolkový kontrolní řád.
(4) Kontrolní komise je ze své činnosti odpovědná členské schůzi, jíž předkládá ke schválení výroční kontrolní zprávu.
(5) Členská schůze rovněž schvaluje rozpočet kontrolní komise.
(1) Členská schůze může rozhodnout o zřízení rozhodčí komise spolku. Je-li rozhodčí komise zřízena, členská schůze jmenuje a odvolává její členy. Členská schůze může rovněž rozhodčí komisi kdykoli zrušit.
(2) Rozhodčí komise je tvořena nejméně třemi a nejvýše patnácti členy spolku. Členství v rozhodčí komisi je neslučitelné s jakoukoli jinou funkcí ve spolku.
(3) Pravomoci a oprávnění rozhodčí komise jsou upraveny ustanovením §§ 265–267 občanského zákoníku. Rozhodčí komise může pro svou činnost v rámci těchto pravidel vydat spolkový rozhodčí řád.
(4) Rozpočet rozhodčí komise stanoví a schvaluje výkonný výbor.
(1) Spolek se může podle potřeby členit na územně určené spolkové župy, jež však nemají postavení pobočného spolku ve smyslu ustanovení § 219 a §§ 228–231 občanského zákoníku.
(2) Spolkové župy nemohou přijímat vlastní členy, ale na jejich činnosti se podílejí podle svého zájmu a možností členové spolku.
(3) O zřízení, zrušení nebo přeměně spolkové župy rozhoduje výkonný výbor spolku.
(4) V čele župy stojí župní vedoucí, jmenovaný na dobu 5 let výkonným výborem. Výkonný výbor může župního vedoucího odvolat pouze ze závažných důvodů, zejména pro hrubé nebo opakované porušení stanov.
(5) Své vnitřní poměry si spolková župa upravuje samostatně na základě župních stanov, které vydává a mění župní vedoucí. Župní stanovy a jejich změny nabývají účinnosti schválením výkonným výborem.
(1) Výkonný výbor je oprávněn zřizovat a rušit účelová zařízení spolku, jako např. knihovny, archivy, musea, památníky apod., a vydávat interní předpisy upravující jejich provoz.
(2) Uzná-li to výkonný výbor za potřebné, může k provozování účelových zařízení jménem spolku zakládat další právnické osoby.
(1) Jednacími jazyky spolku jsou čeština a němčina v rovnoprávném postavení.
(2) Člen spolku je oprávněn obracet se na orgány spolku v kterémkoli z těchto jazyků a v tomto jazyce obdrží odpověď.
(3) Výjimku z pravidla podle odstavce 1 tvoří listiny výslovně vyjmenované v občanském zákoníku, zejména stanovy a potvrzení s výpisem ze seznamu členů, které se vydávají pouze v českém jazyce, stejně jako zápisy z jednání orgánů spolku, jež se pořizují pouze v tom jazyce, ve kterém bylo jednání vedeno.
(4) O tom, v jakém jazyce bude jednat členská schůze, rozhodne výkonný výbor na základě předpokládané účasti členů a uvede to v pozvánce. Zároveň, bude-li to potřebné, výkonný výbor zajistí simultánní nebo konsekutivní tlumočení projevů a vystoupení do druhého jednacího jazyka spolku.
(1) Symboly spolku jsou spolková vlajka a spolkový znak, jejichž podobu stanoví výkonný výbor, který může interním předpisem upravit rovněž způsob jejich používání.
(2) Barvami spolku jsou černá a tmavočervená, erbovním zvířetem je orlice.
(3) Členové spolku jsou povinni prokazovat spolkovým symbolům náležitou úctu.
(1) Spolek je oprávněn udělovat svým členům i dalším fysickým a právnickým osobám spolkové řády a vyznamenání. O udělení řádu nebo vyznamenání rozhoduje podle vlastního uvážení výkonný výbor. Podmínkou udělení řádu nebo vyznamenání osobě, která není členem spolku, je, že vyznamenaný s přijetím tohoto ocenění souhlasí.
(2) Další podrobnosti stanoví výkonný výbor interním předpisem, v němž určí rovněž druhy spolkových řádů a vyznamenání a podmínky, za jakých mohou být udělovány.
(1) Spolek hospodaří s vlastním movitým i nemovitým majetkem.
(2) Zdroji majetku spolku jsou:
a) dary a příspěvky fysických a právnických osob;
b) výnosy majetku;
c) příjmy z činnosti při naplňování cílů spolku;
d) členské příspěvky, rozhodne-li výkonný výbor o jejich vybírání;
e) další zdroje, pokud je schválí výkonný výbor.
(3) Za hospodaření spolku odpovídá výkonný výbor, který o něm předkládá zprávu členské schůzi.
(1) Spolek zaniká některým ze způsobů stanovených zákonem.
(2) Zanikne-li spolek dobrovolným rozpuštěním, rozhodne současně členská schůze o způsobu majetkového vypořádání.
(1) Spolek může na základě rozhodnutí výkonného výboru vydat organisační a jednací řád spolku.
(2) Spolek má právo se v souladu s cíli své činnosti obracet na státní orgány s peticemi.
(3) Dosavadní členové předsednictva spolku se stávají členy výkonného výboru. Všechna dosavadní rozhodnutí předsednictva se nadále pokládají za rozhodnutí výkonného výboru a všechna dosavadní rozhodnutí valné hromady mají platnost rozhodnutí členské schůze.
V Praze dne 8. dubna 2015.